Střela zastavená v jantaru

12 / Je prosinec, je zima

Je prosinec je zima – a ve tvé první slze jsem já
Koukám jak stéká
ta skleněná moucha

Ani sopel ani slina – před pláčem poslední je vteřina
Stojím a zebe
před sebou sebe

Víš, havrani se od havranů poznají podle zobáků
(dobré zprávy přicházejí v průvodech od lesa červených máků)
a ten je daleko
jako moře a žraloci
teskně hučí Arizóna...
do noci.

A práší se pořád..
vlastně i teď letí smetí na slzy
kdejaký neřád
přikrývá někde Lorintzovy obrazy

Před rokem pro kocoura
plakala jsi taky
zůstal ležet v koupelně
nenapil se ani
jen horký čumák na studeném linoleu měl...

Víš havrani se od havranů poznají podle zobáků
(dobré zprávy přicházejí v průvodech od lesa červených máků)
a ten je daleko
jako moře a žraloci
teskně hučí Arizóna...
do noci.