Jablko jejího peří

12 / Sen z vany

Vzduchem voní různé koření
stáli jsme tři v jednom umyvadle
já chytal pro pány zajíce
v polích kde svítily balóny

Seděla ona i ona se mnou
bez šatů v průchodu k nádraží
u bílého stolku až z davu lidí
se vynořil on a byl třeba klíč

A dál dál dál – loď už odráží od břehů vany
Hurá hurá hurá – lidé mávají na všechny strany
Podél pěny v zahradách je na konci
svítící srdce
A dál dál dá – voda utíká…

Ti zajíci v polích s něžnou tváří
neříkali nic ale viděl jsem je
zvonek už padá na peřinu
cizího muže a ve dveřích W.

Po létech nábytek tvého domu
těžknul v ústech a vše bylo pryč
chtěl jsem ti něco říct tančit s tebou
vozit ti ovoce přes pevninu

A dál dál dál – loď už odráží od břehů vany
Hurá hurá hurá – lidé mávají na všechny strany
Podél pěny v zahradách je na konci
svítící srdce
A dál dál dá – voda utíká…