Kocourek a horečka

9 / Vítr fouká (na rybí kosti)

Ach já se ploužím v přístavních docích,
kde krysy čekají na rybí kosti
stín hospody ´Mon Amore´ a její tma
mne jako ta krysa tu kost polyká!

Ach moře temné pod mlhou dlící
líce mi smáčíš malými kapkami
jako když koupala se má sladká ve vaně
a já podával jí ručník něžně.

A vítr fouká bere mi vlasy bere mi zuby zrak i hlas
i pleť
i svět co mohl být můj ještě v roce 25

Ach nebe se bouří Bůh křičí zlostí
jsem nejslabší ze špatných dětí
ztratil jsem všechno co přichystal mi on
mé srdce prasklý, rezavý je zvon.

A vítr fouká bere mi vlasy bere mi zuby zrak i hlas
i pleť
i svět co mohl být můj ještě v roce 25