Střela zastavená v jantaru

4 / Z kukuřičných polí

Vítr je lhář i tráva je zlá
ona se vlní jak on jí píská

Na hladině studny stojím jako já
a nebe je tak modrý ještě daleko je tma

Jenže v prvním patře rudá je peřina
ty oblečená krví nahý syn šerifa

Náš svatební prsten do studny padá
z kukuřičných polí chrochtají prasata

Stojí tam strašák a z tváře bez očí
šklebí se ďábel s hořící obručí

Ach... zapadá jen slunce přes ty šaty děravý
a rozpouští se, šumí... jako vejce na pánvi

A pes u boudy štěká málem se udusí
ty hlídej otcův dům, který já opustím

Vítr je lhář i tráva je zlá
ona se vlní jak on jí píská.